Jste rádi mrzutí?
Když zima zanotuje své blues, měli bychom z něj ihned zaplašit mollové tóny a přeladit
na tóninu v dur. Přečtěte si tipy, jak v chladném ročním období zatočit s depresí.
Jakmile se dny začnou zkracovat, obslouží se ještě jednou u bohatého bufetu přírody a naloží si na žebra pořádnou zásobu. Pak se uvelebí v příjemném koutě ve své podzemní noře a prospí celou pochmurnou zimu. Teprve poté, co roztaje sníh a začnou se vracet ptáci ze své dovolené na jihu, je probuzen políbením teplých slunečních paprsků. Nejraději bychom to jako tento malý hlodavec udělali i my. Zavřít oči a spát.
Zavřít oči však u lidí nefunguje. Musíme se s tím poprat. S ledem, sněhem, zimou a tmou.
„Chyť si světlo“, tak se jmenuje hra, kterou má zima tak ráda. A hraje ji neobyčejně dobře. Abychom nebyli neustále skleslí, posílá nám sem a tam na povzbuzení paprsky světla a pozoruje, jak vděční jsme za slunečné stránky života a jak se pokoušíme dotankovat trochu energie.
Dříve než si uvědomíme, jak přátelsky a barevně svět vypadá, je však opět pryč, ten paprsek světla. Naše duše posmutní, úsměv nám zmrzne na tváři, den na nás ukazuje dlouhý nos. Vítr si píská zimní blues a my mu přizvukujeme: Protože-je-v-zimě-vše-šedé-schová-se-má-dobrá-
-nálada-do-sklepa-a-na-mě-hned-padne-deprese. To světlo na konci studené zimy v tu chvíli nevidíme.
Deprese související s ročním obdobím, tak tomu říkají odborníci. Mnoho lidí ji dostane i na jaře, v létě nebo na podzim. Zima je však roční dobou, během níž jsou i opravdu slunečné povahy deprimované a unavené. Obzvlášť náchylné jsou k depresím ženy, což má co do činění s hormonálními výkyvy během menstruačního cyklu. Krátce před měsíčním krvácením a po porodu se hlásí blues nejraději. Ženy však o svých pocitech hovoří otevřeněji a jsou to spíše ony, které jdou s depresí k lékaři. Muži to snášejí mlčky. Příznaky jsou u obou pohlaví podobné.
Tak zní zimní blues. Pendlujeme mezi nepřetržitou únavou a nekonečnými záchvaty hladu. Ráno se sotva vyhrabeme z postele a až do večera se cítíme přetížení. Na jedné straně vypadáme ochromeně, na druhé vyčerpaně. Je to, jako by ze závodního vozu vyndali motor. Děláme, co je nutné, a to jen neradi. Motivaci známe jen z vyprávění a na schopnost se soustředit jen vzpomínáme. A takové libido, to bychom skoro přísahali, že jsme nikdy žádné neměli. Museli bychom být hlodavcem. Nebo znát několik triků, jak blues přeladit a udělat z něj veselý evergreen.
Dejte vale depresi: Smích zkazí radost špatné náladě.
Žádné světlo, to je refrén zimního blues.Melatonin, tak se nazývá ten pachatel, který je zodpovědný za únavu. Tento hormon reguluje spánkový rytmus a skrovné zimní slunce se stará o to, že ho tělo produkuje více než jindy. Máme pocit, že bychom byli schopni usnout vestoje opřeni o zeď. Na zimní spánek však množství melatoninu také nevystačí. A protože se sotva nějakému slunečnímu paprsku podaří dostat se k našemu tělu, to pak také produkuje méně hormonů štěstí. Zbytek energie uloupí záchvat hladu, který se rád poohlíží po vydatné svačině.
Někdy pomůže již to, když prosvětlíme svůj byt i pracoviště. Jednoduše čistě opticky tím, že rozsvítíme všechna světla. Na psychiku působí pozitivně také zářivé barvy. Třeba červená deka na černém koženém gauči nebo zelený ubrus na tmavohnědém jídelním stole – důležité jsou barvy. Pokud tím v temnotě obstaráme stále ještě málo světla, můžeme si pořídit takzvané lampy s denním světlem. S nimi přivedeme do domu zástupce slunce. Zdravé světlo je takové, které není příliš zářivé, neleskne se, šetří energii a velice se podobá spektru poledního slunce. Kromě toho bychom měli několikrát za den vyvětrat. A hned budeme uvolněnější, soustředěnější a produktivnější.
Příliš mnoho stresu, to je rytmus zimního blues. Tu důležitý termín, tu obchodní večeře. Byla ta prezentace opravdu dobrá nebo byl jen tým zdvořilý? S takovým množstvím stresu by se člověk v době kamenné prostě zhroutil vyčerpáním. Příroda ho totiž nutila k tomu, aby v zimě zpomalil svůj rytmus. Potravy bylo poskrovnu, proto mohl člověk v době kamenné svému tělu dodávat jen málo energie a v důsledku toho byl uvolněný. V teplých měsících lovil, hromadil ve své jeskyni určitou míru zásob a s nimi přežíval chladné období roku. Tento biologický rytmus během evoluce nevymizel. Představa, že budeme v zimě více v klidu, je však stresu proti mysli.
Stres se zahnízdí v mozku, bojkotuje dobrá předsevzetí a vytváří neustálé napětí. Proti tomu pomáhá například kniha. Když čteme, ponoříme se se všemi svými myšlenkami do světa, ve kterém starosti vyplývající z reálného života nemají místo. Když si při tiché hudbě hovíme ve vaně, považuje to stres za osobní urážku a vyklidí pole.
Osamělost, to je základní tón zimního blues. Špatná nálada se těžko schovává. Pověsí se nám na koutky úst a na ramena a stahuje je dolů. Z veselého pozdravu „dobré ráno“ udělá ufňukané „dobrý den všem“. Nic si neužíváme, do všeho se nutíme. A pak pronesou rozumní kolegové a přátelé větu typu: Seber se. Kdyby to bylo tak jednoduché. Nikdo nám nerozumí. Jdeme tedy všem z cesty, izolujeme se a máme oprávněně pocit, že jsme na světě sami. A že svět je také tak špatný. Ocitáme se ve spirále, která nás nemilosrdně stahuje dolů. Řešení je: odreagovat se.
I když nám to přijde zatěžko, měli bychom zas a znovu chodit ven, zvát kamarády, organizovat
večery plné her a žít aktivně. Společnost je totiž balzám na duši, nacházející se v depresi.
Na čerstvém vzduchu nemůže deprese dýchat.
Nerozumná konzumace jídla, to je závěrečná sloka zimního blues. I zde však existuje pomoc: Čerstvě připravené pokrmy bohaté na hořčík zvedají náladu, říkají to odborníci a myslí tím například mléčné a celozrnné produkty, lesní plody, drůbež nebo banány. Pomáhá také jód, stopový prvek, který se nachází především v mořských plodech. Neuškodí ani čokoláda, když to s ní nepřeháníme. Stimuluje nejen centrum odměn uložené v mozku, ale také centrální nervový systém, podporuje psychickou výkonnost a předchází únavě. Tuky obsažené v čokoládě uvolňují v mozku endorfiny. V kombinaci s tuky a cukry pomáhá tryptofan, obsažený v kakaových bobech, povzbudit unavenou mysl. Z této stavební látky bílkovin se pak v mozku vytváří hormon štěstí serotonin. Tryptofan je obsažený také v sýrech, drůbeži, rybách, sóji, pšenici a oříšcích. Účinek se však dostaví až při spolupůsobení s uhlohydráty. Jídelníček pro dobrou náladu tedy završuje rýže, celozrnné těstoviny a brambory.
Pohyb, to je konec zimního blues. Při procházce přírodou se krok za krokem vzdalujeme nedůležitým myšlenkám a starostem, zhluboka dýcháme a naše duše opět křičí: Zde! Pohyb zvyšuje sebevědomí a zlepšuje psychickou odolnost. Lyžování, bruslení nebo chůze není sice v případě, že nám v kostech ještě vězí blues, ani trochu tím, co bychom chtěli mít na denním programu, pohyb však pomáhá. A někdy nás dokonce i baví. Zábava a radost jsou slova, která jsme téměř zapomněli, když nám v uších zní saxofony orchestru jménem deprese.
Někdy již blues neudrží poslední tón. Dojde mu vzduch, když ho zahltíme kyslíkem. Popletou se mu noty, když mu vezmeme ty, které by chtěl zpívat. A rozladíme ho tím, když mu zkazíme melancholický podtón. S tónem v dur již nemám co do činění, myslí si stres, spakuje si nástroje a jde. O několik týdnů později bude samozřejmě opět věřit tomu, že mu někdo nabídne angažmá. My už jsme se však v tu chvíli naučili mu nenaslouchat.
—————