Mám k dětem úctu

Mám k dětem úctu

Jsou blízko trávě, kamínkům, kalužím po dešti a o nás dospělých  vědí víc, než my o nich. Pozorují nás pozorně a zespodu, zatímco my se na ně díváme povýšeně shora. Jsme od země dál a doplácíme na to.

A mám podezření, že děti s námi mají soucit. Jsem jim za něj vděčný. Potřebujeme ho.

Dítě není miniatura, kterou je třeba vytáhnout za uši do výšky, ale svébytně myslící a vnímající bytost.

Snažíme se děti výchovou, to znamená násilím, připodobnit vlastnímu obrazu. Zapomínáme se před touto činností podívat do zrcadla.

Jan Skácel