Jediná, kterou mám, kterou spolu máme ..
Od prvního okamžiku ses mi líbil,
vždy přesně dodržel jsi, cos slíbil.
Od začátku jsi mě doprovázel,
klacky pod nohy mi nikdy neházel.
Ze všech, co kdy slibovali, Ty jediný,
přijel jsi mě navštívit do naší dědiny.
Aniž znal bys mě v té době nějak víc,
vyrazil jsi se mnou na Mňágu do Klimkovic.
I když jeli jsme strastiplnou cestu,
Ty vždy pomohl jsi mi v klidném gestu.
Bez problémů všude jsi mě provedl,
za dobu, co znali jsme se,
mou sebedůvěru jsi hodně pozvedl.
Pak ještě vedli jsme spoustu hovorů a konverzací,
Plánovali jsme spolu prožít více času a několik akcí.
Bohužel, nesetkali jsme se více,
Teď už jen slzy skrápí moje líce.
Hlavu plnou otazníků mám,
ale raději už ani nehádám,
jestli osud, Bůh, nebo opravdu Ty sám,
rozhodl to tady na Zemi všechno skončit
a kola toho auta na Tebe stočit ..
Není to fér, že život ukázal svá záda,
Já Tě mám na pořád opravdu moc ráda.
Prosím, dohlížej na mě, z nebe se dívej,
v klidu a pokoji věčně odpočívej.
Za Tebe a za vše Ti děkuji
věrnou vzpomínku Ti slibuji.
<3
© Eliška Hrozová 2016
—————