Jeden bohatý a mocný sultán poručil, aby mu každý den ráno jeho poddaní vzdávali slávu a přinášeli mu dary. Už dosáhl všeho, čeho si myslel, že mohl dosáhnout, a trochu se nudil.
Spolu s ostatními přicházel také každé ráno mlčenlivý žebrák, který králi přinášel jedno jablko a beze slova vždy zase odešel. Sultán byl ale zvyklý na jiné dary, a proto vždy trochu znechuceně sice jablko přijal, ale jakmile se k němu žebrák otočil zády, začal se mu posmívat a celý dvůr s ním. Žebrák na sobě nedal nic znát. Každé ráno znovu a znovu přicházel k sultánovi se svým darem.
Sultán jablko vždy přijal a bezmyšlenkovitě ho položil do koše vedle trůnu. Dával do něj všechna jablka, která mu žebrák přinesl, až z koše začala vypadávat, jak byl plný.
Jednoho dne králova cvičená opička jedno sebrala, kousla do něj a s pliváním ho hodila sultánovi k nohám. Sultán s překvapením zjistil, že v tom jablku je ukryta perla. Dal tedy všechna žebrákova jablka rozkrájet a v každém skutečně našel perlu.
Velice udiven si nechal žebráka osobně zavolat, který mu pravil: „Přinesl jsem Ti tato jablka, můj pane, abych Ti ukázal, že život Ti každé ráno nabízí podivuhodný dar, který přehlížíš a zahazuješ, protože jsi obklopen příliš velikým bohatstvím. Tímto darem je nový den, který právě začíná.“
—————